:3 – Star Wars

17. prosince 2015 v 0:00 | Turmë |  Recenze - filmy
Jsem si jistá, že zařazení staré trilogie Hvězdných válek na list mých oblíbených trilogií, nepřekvapí nikoho. Co na to říct, rekovský život si mě nevybrala, já jsem si vybrala rekovský život… po zhlédnutí Star Wars. Tudíž nikoho asi nepřekvapí ani to, že jsem tento víkend strávila maratónem celé série. Včetně prequelů… Zkusím v tomhle ohledu být tak pozitivní, jak jen to dokážu. Výhodou sledování filmů v chronologickém pořádku je vzestupná tendence jejich kvality. A prequely daly světu i pár dobrých věcí, třeba velmi chytrou kritiku fantasy klišé jako jsou "proroctví" a "vyvolený" (všechno zlé v prequelech se stane, protože všichni slepě věří, že Anakin je vyvolený, který naplní proroctví), dobrodružství mladého Obi-Wana Kenobi a jeho páča, nebo tuhle píseň od Weird Ala Yankovice…


...a to je tak všechno. Zpět k příjemnějším věcem, zpět k originální trilogii z let 1977 - 1983. I bez růžového hledí nostalgických brýlí musím říct, že tyhle filmy jsou dobré. Premisa je přitom velmi jednoduchá. Jsem si jistá, že už jsem se někdy zmiňovala o konceptu "hrdinovy cesty" od Josepha Campbella. Stará trilogie Star Wars je jedním z nejranějších a nejúspěšnějších použití této teorie ve filmu (což bylo z části způsobeno tím, že Lucas a Campbell byli přátelé).


Koncept monomýtu, jak se teorii taky říká, se dá navíc uplatnit, jak na film Nová naděje (původně zamýšlený jako samostatný), tak i na trilogii jako celek. Star Wars si může dovolit vytvořit svou obrovskou mytologii, která čerpá ze všeho od římského práva přes samurajské filmy až po východní filozofie, právě proto, že ji staví na poměrně primitivním avšak pevném základu.

Celý děj je dopředu posouván postavami a akcí, v kontrastu s predely, které hnaly před hlavně dialogy. Pokud si všimnete, ve staré trilogii se opravdu tak moc nemluví. Expozice, která vysvětluje děj je omezena na pár scén a vždy zasazena do akce. Co zůstane, jsou památné hlášky, které umí odcitovat i ten, který SW nikdy neviděl. Tak zakořeněné jsou v naší popkultuře. A když vše ostatní selže, nechte mluvit Johna Williamse. Vlastně… nechte vždycky mluvit Johna Williamse.


"Hrdinova cesta" se samozřejmě neobejde bez hrdinů. Moje BROTP - C3PO a R2D2. Princezna Leia, životní vzor pro mé pětileté já, která lehce mohla spadnout do kategorie "jediné (zajímavé) ženy v předaleké galaxii", kdyby neměla vlastní motivaci i vyhraněný charakter. Han Solo, můj první zaznamenaný případ zamilovanosti do fiktivní postavy. A Luke Skywalker, hrdina, kterého dokážu plně docenit až teď, když jsem starší a moudřejší. Luke se může ve vesmíru obývaném Darth Vaderem, Yodou, nebo Hanem Solem jevit nezajímavě, avšak skrývá v sobě dobře vybalancovanou směs rysů perfektního protagonisty. Je přiměřeně obecný, aby se s ním mohl divák sžít, zároveň je dostatečně zajímavý, aby diváka bavil. Mark Hamill by měl být příkladem nám všem - první rolí se zapište jako ultimátní hrdina a stravte zbytek své herecké kariéry hraním legendárních záporáků.


Kromě toho mají staré Star Wars filmy ještě něco navíc. Něco zásadního pro dobře fungující film - srdíčko. Budu teď trochu opakovat to, co jsem řekla už k trilogii Back to the Future, protože si myslím, že je to charakteristický rys filmů ze 70. a 80. let. To pevné jádro, které divák z filmu cítí, které je téměř hmatatelné. Čímž nemluvím jen o praktických vizuálních efektech, ale když už jsme u toho… Praktické vizuální efekty! Které jsou modely a miniatury a lidi v kostýmech, kteří doopravdy existují!

Síla opravdu provázela tuhle trilogii a všichni, kteří jsme ji pocítili, můžeme jen doufat, že dnes v noci se ta Síla opět probudí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama