Papírová města (Paper Towns)

4. srpna 2015 v 15:25 | Turmë |  Recenze - filmy
Z mé nedávné recenze knižní předlohy víte, že se mi na ní mnoho věcí líbilo a několik věcí jsem brala jako frustrující nutné zlo, které pomáhá jasně vyjádřit morální ponaučení, které má z knihy vyplynout. Kniha Papírová města je příběhem o dospívání, ale hlavně je varováním před stavění lidí na piedestal a před chybami ve vnímání jiných. Avšak nikdy jsem si neuvědomila, jak jízlivě a zlomyslně kniha ve výsledku působí. Dokud jsem neviděla film.



Na rozdíl od předchozí filmové adaptace knihy Johna Greena Hvězdy nám nepřály, jež je velmi věrnou adaptací, u Papírových měst vám znalost knižní předlohy moc nepomůže. Základní kostra příběhu se skoro nemění: Protagonista Quentin je platonicky zamilovaný do své kamarádky z dětství a současné královny střední školy Margo Roth Spiegelman. Když po jejich taktéž platonickém nočním dobrodružství Margo zmizí, Quentin se rozhodne sledovat cestičku z drobečků. A tak Q a jeho parta vyrazí na spontánní road-trip (který stále jednou z nejlepších částí). Změněno je mnoho poměrně velkých detailů a především rozvleklá střední část knihy byla podstatně osekána. Největší změnu však zaznamenalo samotné vyznění příběhu.
Abych o tomhle mohlo mluvit víc do hloubky, dovolím si sem pro všechny případy napsat spoilerové varování. Pokud nechcete vědět o změnách ve filmovém příběhu nebo vyznění knihy, přeskočte následující odstavec.

Na konci knihy se ukáže, že Quentin je nespolehlivý (nebo spíše láskou zaslepený) vypravěč, který Margo vlastně ani pořádně nezná. Taky se ukáže, že Margo je sobecká mrcha a pravděpodobně sociopat. Po hádce plné výčitek a obviňování (jež nejsou neopodstatněné) se mezi nimi vyčistí vzduch, oba si uvědomí své rozdílné pohledy a život a oba se jeden od druhého něco naučí. Je to uspokojivý konec, ale rozhodně to není klasický cukrkandlový happy-end.
Film se mnohem víc než na Quentinovy iluze soustředí na Quentinovu partu přátel. Ti získali svoje individuální charakterové vývoje, které jsem postrádala v knize. Zde je pozornost věnována jejich problémům s dospíváním, strachu z neznámého dospěláckého světa a obavám z konce středoškolských přátelství. Myslím, že toto skvěle ilustruje pasáž vytažená přímo z knihy o nudných středoškolských věcech, které už nikdy v životě nebudete dělat. Margo a Quentin mají na konci taktéž srdceryvnou rozpravu, ta je však oproštěna od výčitek. Zde působí laskavě a vyrovnaně a Quentinovi dochází, že v životě ho čeká ještě plno nudných věcí a že všechny se budou dát vyřešit "životem v momentu" a "sílou přátelství".

Konec spoilerů.

Vyznění filmu není v žádném případě špatné. Objektivně řečeno je o moc lepší než vyznění knihy. Ovšem cynický závěr byl jednou z věcí, které odlišily předlohu od zbytku sladké YA literatury. Snímek se svým odklonem zařadil do kategorie standardních pozitivně naladěných filmů o dospívání, kterých jsme už viděli plno.
Ani takovýto film by samozřejmě nefungoval bez talentovaných mladých herců. Nat Wolff je překvapivě schopný hlavní hrdina. Ústřední trojice Q-Ben-Radar (Nat Wolff, Austin Abrams, Justice Smith) má tak uvěřitelnou chemii, že jim odpustíte i některé nerealistické dialogy. A Ben mi skoro nepřišel otravný - to je velká pochvala! Je zde jedna scéna, kdy jsem se od srdce zasmála na celé kino (mladší divačky se na mě otáčely, protože jsem vtip díky věku, zkušenostem a nerdovosti pochopila o něco dřív). Dívky v partě Lacey a Angela (Halston Sage, Jaz Sinclair) jsou tejně jako v knize "pouhými" vedlejšími postavami, přesto působí sympaticky a neurazí. Žena, na které film stojí i v oblasti marketingu, je modelka Cara Delevingne. K obsazení modelky změněné na herečku obecně přistupuju s opatrností. Klidnou mě drželo vědomí, že za a) Margo v knize notnou část ani není a za b) Knižní Margo ani nemám tolik ráda, takže pokud nebudu mít ráda ani filmovou, nebude mě to mrzet. Co se ale nestalo? Mám ráda filmovou Margo. Filmová Margo je zmatenou hledající se puberťačkou víc, než čímkoliv jiným. Nemůžu někoho nesnášet jen proto, že je ve složitém životním období. Můžete argumentovat tím, že moje sympatie jsou založeny na scénáristickém rozhodnutí, ale domnívám se, že Cara jsou nekonvenční krásou a osobností dodala Margo potřebou uvěřitelnost. Tahle role jí zkrátka sedla.
Je tu dokonce jedno vtipné cameo, které tak trochu vtipkuje s častou kritikou Greenových postav, které jsou prý stále ty samé postavy, jen v jiných situacích. Nevím, jestli tvůrci opravdu mají tak meta smysl pro humor, ale ráda bych si to myslela.

Hodnocení: 70%
- Velká změna tónu vrhá film oproti knize do očekávaného lepšího průměru. Je to však průměr zalitý sluncem.


...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama