(O_O): Upíři (a něco málo o gothic hororech)

13. října 2013 v 21:45 | Turmë |  Recenze - filmy
Literární žánr "Gothic fiction" spojuje elementy romance a hororu. Nevím, kdy přesně tento žánry vznikl - podle Wikipedie to bylo v roce 1764 - ale vím, že už v roce 1798 si z nich během psaní Northanger Abbey dělala Jane Austen srandu. Pro tento článek však gotické romány nabudou důležitosti jednoho deštivého jara roku 1816 v oblasti poblíž Ženevského jezera. Zde totiž tráví dovolenou jedna zajímavá čtveřice: Lord Byron, doktor John Polidori, Percy Shelley a Mary Godwin (zanedlouho Mary Shelley). A jelikož se kreativní společnost kvůli počasí nudila, rozhodli se uspořádat soutěž v psaní strašidelných příběhů. Slavní básníci Byron a Shelley soutěž vzdali, zato Mary, ovlivněna znalostmi o galvanických článcích, napsala povídku Frankenstein aneb Novodobý Prométheus (kterému se budeme věnovat příště) a doktor Polidori vytvořil námět své povídky The Vampyre, kterou vydal roku 1819. Jednalo se pravděpodobně o první fikci inspirovanou slovanskými mýty o nemrtvých bytostech živících se krví, které byly už od středověku hojně rozšířené na Balkáně i v celé východní Evropě. A byl to právě Polidori, kdo prvně (jak bylo v tehdejší módě; viz Byronský hrdina) vykreslil postavu upíra jako sofistikovaného a charismatického antihrdinu.

Jeho práce ovlivnila v podstatě všechny následující. Přišla viktoriánská éra, a zatímco v Americe upevňoval Edgar Allan Poe horor jako takový, v Irsku dělal Bram Stoker službu upírskému subžánr - psal totiž Drákulu vydaného v květnu 1897. Ten, mimo jiné, zavádí do hry postavu neohroženého lovce upíru vyzbrojeného osikovým kolíkem a svěcenou vodou. Originálem není nikdo jiný než profesor Abraham Van Helsing. A jelikož kino bylo tehdy na světě už nějaký pátek (nebo měsíc), snahy o adaptaci na sebe nenechaly dlouho čekat. Divadelní verzi napsal sám Stoker, ovšem s filmem byla trochu potíž. V roce 1922 vzniká v rámci německé expresivní vlny němý film Nosferatu (režie F. W. Murnau), avšak bez souhlasu Stokerovi vdovy; majitelky práv na postavu hraběte Drákuly. Tvůrci si tak museli odbít nejednu soudní tahanici a nakonec změnit jména všech postav, včetně Drákuly, ze kterého se stal "hrabě Orlok". Autorizované verze se Drákula dočká až o téměř deset let později. Americký film Dracula od studia Universal byl mimo jiné inspirován také divadelní hrou stejného jména. Do hlavní role hraběte Drákuly byl obsazen právě jeho divadelní představitel - maďarský herec Béla Lugosi. Na rozdíl od předešlých interpretací (viz Orlok), byl Lugosiho Drákula elegantní, šarmantní a podle všech standardů pohledný.


Jeho zjev se stal ikonickým a mnoha lidem se v souvislosti s klasickým vzhledem upíra vybaví právě Lugosi.
Samozřejmě tehdy byli upíři stále monstra, která byla potřeba propíchnout kolíkem, nebo vystavit slunci (je pro pořádek - slunce má upíry zabít!). Tohohle si hodně užijete v remake sérii z 50. let od studia Hammer. Drákula v barvě a pěkně krvavě, v hlavních rolích Christopher Lee a Peter Cushing.
Silná romantická idealizace přišla až v 90. letech. Nový remake Drákuly od Francise Coppoly byl jen začátek. Pak přišla jak filmová, tak (mnohem povedenější) seriálová Buffy, přemožitelka upírů a nejpřelomnější snímek v rámci upírského subžánru - Interview s upírem. Všechny tyto počiny hlásaly jediné: Upíři jsou sexy!



Abych byla upřímná, musím uznat, že Interview je slušný film. Taky je to dost možná jediný upírský film, který se soustředí výhradně na upírský svět. Drákula, Buffy, ostatní variace… vždy vyprávěny z pohledu lidí - upíři jsou záporáci nebo antihrdinové. Zde však ani nenajdete jedinou důležitou lidskou postavu. A upíři na slunci pořád umírají. Na druhou stranu, právě tento film můžete vinit za budoucí události.
Začátek tisíciletí přinesl novou akční vlnu plnou pomstychtivých bojovníků s upírskými schopnostmi (Underworld, Blade). Potom ale většina upírské tématiky vzala odbočku do červené knihovny. Teď tu máme fenomén, který se vymkl kontrole a přinesl nám průměrné Upíří deníky, o něco lepší True Blood a samozřejmě nenáviděnou Twilight ságu a s ní i spoustu nedomrlých rip-offů. Filmová adaptace Vampýrská akademie, jejíž knižní předloha je jak jsem slyšela přece jen o něco blíž klasickým mýtům o upírech, je za dveřmi. Do té doby však zůstává nejvěrnějším obrazem klasického upíra Marceline z Adventure Time.



Doporučené filmy: Dracula (1931), Interview s upírem (1994)

...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Komentáře

1 Lyra Lyra | E-mail | Web | 15. října 2013 v 20:46 | Reagovat

Myslím vyčerpávající shrnutí, já bych snad jen doplnila pár tipů na další upírské filmy - německý film Wir sind die Nacht (který se nese na vlně těch "romantických" upírských filmů, ale rozhodně v něm nejsou žádní blyštící se Edwardové a jim podobní). Ať vejde ten pravý (švédská i americká verze o vztahu mezi mladě vyhlížející upírkou a šikanovaným mladímem). Byzantium (nový, dle mého názoru skvělý - diváctvo na ČSFD to podle všeho vnímá jinak - upírský film, který natočil Neil Jordan, režisér právě Interview s upírem. Na tento film jsem napsala recenzi, v případě zájmu zde - http://lyra-journal.blog.cz/1308/byzantium-2012). A pro odlehčení třeba upírskou komedii Vamps (2012), která si z celého pojetí upírů dělá srandu, což je poměrně osvěžující. Zajímavých upírských filmů je pochopitelně více, nyní jsem zmínila jen ty, které jsem viděla v poslední době ;-)

2 Nightwishnátor Nightwishnátor | E-mail | 23. února 2014 v 19:47 | Reagovat

Dokonalo napsáno z duše!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama