RITCH: Lví král (The Lion King)

1. srpna 2013 v 16:20 | Turmë |  Recenze - filmy
A máme tady poslední RITCH-recenzi. Dneska vám v pravidelné části jménem "osobní vsuvka", řeknu něco o tom, jak jsem vybírala dříve hodnocené filmy. Tedy přesněji, které a proč jsem nevybrala. Už v úvodním článku jsem psala, že bych si své dětství nemohla představit bez starých Star Wars, Indiana Jonese, Back to the Future nebo Toy Story. Nakonec jsem nezařadila ani jednoho ze jmenovaných a důvodem je společný prvek těchto filmů - všechno to jsou trilogie (ano, Indiana Jones je jen trilogie…). A ty by si možná, případně, v budoucnu, nic neslibuju… zasloužili vlastní speciál.
Potom jsem tady odolala pokušení zařadit jakýkoliv "princeznovský" film od Disney. Ne, že bych byla hard core fanoušek, ale třeba Aladdina nebo Malou mořskou vílu jsem měla ráda. Ale opět - disneyovkám bych se mohla věnovat odděleně a víc dopodrobna. A tak jsem na závěr tohoto speciálu vybrala od jmenovaného studia "nejmenší zlo" - Lvího krále, moji nejoblíbenější verzi Hamleta.

Film byl natočen v roce 1994 režisérskou dvojicí Rob Minkoff a Roger Allers a je zlatým hřebem disneyovské renesance, která započala Malou mořskou vílou v roce 1989, načež opět nastal strmý úpadek (Pocahontas, Zvoník do Matky Boží, Herkules…).
Velkou devízou filmu je právě jeho velikost. Působí obrovsky a impozantně, obzvlášť na plátně. Před pár lety byl znovu vypuštěn do kin ve 3D. Dovedete si představit vidět tuhle scénu ve 3D?:
No, já jo, ale naneštěstí jsou to jen představy - protože jsem nemohla jít *tluču hlavou do stolu*. Pak je tu hudba, majestátní, orchestrální… a původně od Eltona Johna… To vás právě donutí ocenit hudebního genia jménem Hans Zimmer. Schválně si sami poslechněte rozdíl:
Jen Hans Zimmer dokáže udělat s něčeho tak sladkobolného a (neříkám to homofobně, to je prostý fakt) přihřátého jako je muzika Eltona John něco, z čeho vám běhá mráz po zádech. Další slavnou písní je například "Be prepared" nazpívaná Jeremym Ironsem, anebo veleznámá "Hakuna Matata", která nahradila "Moudrost medvědí" z Knihy džungle na pozici nejznámějšího "I don't gice a f*ck" songu. Mám už dlouho cíl, naučit se z každé disneyovky alespoň jednu píseň. Taky umím skoro všechny a dvojjazyčně.
Taky dabérské obsazení je hvězdné. Matthew Broderick (Simba), James Earl Jones (Mufasa), Jeremy Irons (Scar), Rowan Atkinson (Zazu), Whoopi Goldberg (hyena Shenzi) a list pokračuje. Ráda bych taky zmínila povedený český dabing, kde Mufasu mluví samotný Miroslav Fantomas Moravec.
Příběh samotný je pojat také dospěle. O tomhle filmu se traduje, že děti připravuje na situaci, kdy budou muset čelit smrti. To je docela oprávněné tvrzení. Tohle není jako z Bambiho mámou, kde jen slyšíte výstřel. Ó né, tady vám ukážou i tělo. To bylo riskantní a vyplatilo se to. Taky celé poselství je dospělé a zároveň je dětem podáno srozumitelnou cestou:
Tohle je podle mě jedna z nejmoudřejších scén v historii animovaného filmu. Ale přes všechny tyto klady je tu pár věcí, které mohli být lepší. Hlavní padouch Scar mohl být o něco důstojnější zvláště v druhé třetině filmu. Taky celá ta věc, kdy si Simba myslí, že zabil svého otce, a přizná, což vede k tomu, že se k němu smečka otočí zády - opravdu motivace k upřímnosti… Tohle jsou dvě největší "chyby" a určitě by se jich našlo víc, ale zdá se, že lidé mají tendenci je přehlížet. A to bude možná můj největší problém se Lvím králem - je trochu přeceňovaný. Nechápejte mě zle, je to skvělý film a miluju ho. Avšak mám své chyby, jsem si jich vědoma a pořád ho miluju. A to už o něčem svědčí.

Hodnocení: 90%
- Jedna z nejlepších disneyovek i jeden z nejlepších animovaných filmů obecně.
...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama