Kalužinová voda v mé pravé botě

18. března 2011 v 19:50 | Turmë |  Why so serious?
A je tu páteční večer a já děkuju bohu za to. Uf - další týden za námi, tj. přiblížení k prázdninám o dalších pět dní. Alespoň nějaká pozitivní vzpruha.

Co se dnešku týče, mohla bych se rozepsat trochu konkrétněji. Šla jsem do školy. Cestou jsem šlápla do kaluže. Přišla jsem do toho našeho ústavu a na nádvoří šlápla do kaluže. Zjistila jsem, že mám jít na matematického klokana (krásně trapný název, plně vystihující tuto matematickou soutěž). Spolužačka (no, není sice ze stejné třídy, ale řekla bych, že označení spoluročníkovec zní docela blbě) mě přemluvila, abych s ní šla ještě před tím do pekárny naproti školy. Když jsme se vracely zase zpět, šlápla jsem do kaluže (myslím, že to byla dokonce ta samá jako předtím). Pak teda klokan (kterého jsem zhruba od poloviny brala jako sportku). Pak zbytek vyučování, tedy samé nezajímavé věci. Potom jsem šla do výtvarky (na náměstí jsem šlápla do kaluže, ale to je jedno). S holkama jsme se předháněly v citaci hlášek z českých filmových klasik, v čemž jsme pokračovaly i cestou domů a to takovým způsobem, že se po nás otáčeli i lidé na ulici, ale toho jsem si moc nevšímala, protože jsem musela zase vyklepávat vodu z tenisky.
Teď mám konečně klid, bráchovi přišel kámoš (když jsem mu šla otevřít branku za zahrady, šlápla jsem do té jediné kaluže, kterou tam máme), tudíž se můžu v tichu a míru zašívat u sebe v pokoji, mít nohy na stole a sušit si ponožky.

...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama