Jak přežít přátelství?

13. listopadu 2010 v 14:35 | Turmë |  Téma týdne
Tak fajn. Už mám dost článků o tom, jak je přátelství důležité, odstavců plných lásky, výkřiků typu: "Bez nich bych nemohla žít!" a řádků plných srdíček. Copak vás baví číst ty samé články pořád a pořád dokola? Mě tedy ne - takže jsem se rozhodla s tím něco udělat. Otočím tuhle nablýskanou minci na její rub.
Nic (kromě některých dívčích blogísků) přece není tak růžové.


1. Ptám se "PROČ?"

Rozhodně bych se nezařazovala to té skupiny pragmatických lidí, kteří musejí mít odůvodněný každý okamžik svého života. Ale netvrďte mi, že vás takové otázky nikdy nenapadli. Proč se s ní/ním vlastně kamarádím? Jak se z nás vlastně stali přátelé? Ale přátelství muselo někdy začít, ne snad?
Většinou nad tím neuvažujeme, bylo to přece tak dávno. Zamyslete se, zapátrejte v paměti.
S jednou (teď už) kámoškou jsem se seznámila tak, že jsem hledala, někoho ke komu bych se mohla přesadit (tehdejší spolusedící mě totiž mlátila pravítkem). S další jsem měla společnou jen cestu ze školy. A díky blbosti, máte najednou přátele.

2. BFF a podobné nechutnosti

Ještě těší je říct, kdy z "obyčejného" kámoše/kámošky je ten skutečný "přítel". To prostě neurčíte, zkrátka se to stane a - BUM! - jsou z vás ti často tolik přeceňovaní přátelé.
Víte, co na těchto vztazích nejvíc "nesnáším". BFF - to je to nejhorší na co mohl člověk přijít. Jak můžeme určovat "hodnotu" přátelství? Jak můžu říct, kdo je můj nejlepší přítel, aniž bych urazila ty "obyčejné"? Já jsem se tomuhle výrazu vždy vyhýbala jako čert kříži. Jasně, mám pár lidí, se kterými jsem si mnohem blíž, se kterými se znám líp, se kterými se bavím víc. Ale jak můžu určit, kdo je pro mě nejdůležitější? Jak vůbec někdo může tohle určit? Vždyť to nejsou barbíny s nejlepším příslušenstvím ani nejlépe vytuněná auta, abychom mohli říct, kdo se nám víc líbí, koho máme radši, koho nechceme nejvíc ztratit.

3. Jak (ne)zabít přátele?

I přátelé vám můžou občas lézt na nervy. Dokážou být náladoví, mají zlozvyky, které nesnášíte, zabírají vám volné večery (to platí i pro ty seriálové). Mám kamarádku, která mě neustále opravuje (NEUSTÁLE). Mám kamarádku, která si pořád myje ruce. Mám kamarádku, která se směje všem mým vtipům (a to i těm hodně, hodně blbým). Mám kamarádku, která je blondýna (nic proti vám, holky). Mám kamaráda, který si myslí, že Star Wars videohry se dějově můžou rovnat filmům (nepochopím). A proč je stále nazývám kamarády? Protože se snažím. Protože se neustále snažím najít v člověku něco dobrého. Něco tak dobrého, díky čemu dokážu zapomenout na jejich zápory. Něco, díky čemu poznám, že právě ONI mi za tu námahu stojí.

A to je podle mě skutečná podstata přátelství. Nejsou to srdceryvné skupiny na FB, nejsou to roztomiloučké SMS na dobrou noc, ani plané přísliby toho, jak moc je potřebujeme. Je to ten stav, kdy o nich víme i ty nejhorší věci, ale dokážeme je snadno ignorovat. Protože je prostě máme rádi.

přátelé

...
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Kolikátý si ty?

...

Komentáře

1 Frise Frise | Web | 13. listopadu 2010 v 14:51 | Reagovat

A napsat něco, co nebude pořád dokola, originálního a přitom pěkného, se ti povedlo :)

2 Vědec Záhad Vědec Záhad | Web | 13. listopadu 2010 v 14:57 | Reagovat

Ano - také s Frise souhlasím - pěkný článek - jeden z mála, co mě bavil číst až do konce :-)

3 msblueberryshit msblueberryshit | Web | 13. listopadu 2010 v 15:09 | Reagovat

souhlasím:))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama