Kdo je vrah?

21. července 2010 v 10:30 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
"Opravdu tam chcete lézt?"zeptá se McTall nevěřícně.
"Nechci, ale máme jinou možnost?"
Ne. Takže opatrně našlapuju po kluzkých schodech dovnitř tajuplné chodby. Inspektor mě hned následuje. Mezitím ale z kapsy baloňáku vyloví baterku. "Páni, do toho kabátu se ale vleze věcí:). Fuj! Do čeho jsem to šlápla. Není to… Uf - to je jen krev. Ta se ale nevypere! Kruci, tohle byly nové boty ze Champs-Elysées. A nebyly levné, mimochodem."postěžuju si.
"Koukněte!"ukáže k rohu chodby. "Jde odtamtud nějaké světlo."
Připlížíme se k tomu místu, ale zůstaneme raději schovaní za rohem. Vytáhnu z kabelky malé zrcátko a snažím se ho nastavit tak, abych viděla, co se děje "za zatáčkou". Ten pohled mě překvapí, i když jsem ho čekala už od začátku.

Je to trochu děsivé. To světlo způsobil oheň - taková velká vatra, či co. Je tam poměrně dost krve. Působí to jako sraz nějaké sekty. A uprostřed toho všeho - Voisin!
Podívám se na McTalla, ten mi naznačí, abych zůstala potichu. Potichu ale zhluboka se nadechnu a pohled opět soustředím na odraz v zrcadle. Ale co to sakra… Snaží se spálit své zakrvavené oblečení - to ne! Tohle by mohl být ten jediný důkaz jeho viny. To nemůžu dovolit. Jdu tam! - CO?! Co to dělám?! - Už ale už to nemůžu zastavit. Ani nevím, jak a najednou stojím přímo proti němu. Teda proti jeho zádům. McTall se mě ještě snaží zastavit, ale je pozdě.
"Hej ty!"zařvu. Když nad tím tak přemýšlím, mohla jsem vymyslet něco heroičtějšího.
Voisin se se škubnutím otočí.
Dodře, úplně jsem to nedomyslela, takže teď budu asi kecat blbosti: "Celou tu dobu? Celou tu dobu jste to byl vy?!"povím odvážně. Bože, to bylo jako ze špatného krimi filmu.
Ale Voisinovi to evidentně nevadilo: "Ano, já!"
"Proč?"
"Proč? Ti dva mi zničili život! Greif, ten pitomec, chtěl jsem se s ním dohodnout po dobrém, ale neposlouchal. Chtěl jsem od něj koupit to museum v klidu, ale nedovolil mi to. To všechno kvůli té couře! Zatemnila mu mozek! Já jí dost dobrý nebyl, chtěla větší rybu! Taky ji dostala. Jak vždy."
"Myslel jste si, že po smrti Greifa připadne museum i Moulin Rouge - tak jak to bylo v jeho staré závěti. Proto jste si najal Rowa, aby Greifa zabil. Potom jste se ale od Jolie Avrilové dozvěděl, že Greif závěť změnil - ve prospěch jeho novomanželky Carin. Vzali se na dovolené v St. Tropez před více než dvěma měsíci. Tady je výpis z tamní matriky, který to dokazuje."ukážu papír, který jsem měla složený v své tašce, "Popadl vás amok. Znovu jste zavolal Rowa a stejně jako u první vraždy jste mu poskytl i vražednou zbraň - dýky, které vám byly "ukradeny".
"Velmi dobře, slečno. Bylo to přesně tak. Popravdě Rowa byla škoda, ještě mi mohl být v budoucnu užitečný, i když talentu moc nepobral."ušklíbne se.
"Dělal za vás špinavou práci výměnou za čestné místo ve vaší galerii."
"Byl to skromný chlapec. Zpočátku. Pak chtěl stále víc a víc!"povídá rozzlobeně.
"Tak jste se ho zbavil sám."
"Nedal mi na výběr. Stejně jako vy!"řekne a sáhne po pistoli. Panebože on má pistoli. A míří s ní přímo na mě. Ou - to není dobré.
"Slečno Doyleová, pozor!"vykřikne McTall. Proběhne okolo mě, popadne mě za paži a společně proběhneme do další chodby. Voisin nemá naštěstí příliš přesnou mušku. Střílí spíš do stěn.
S McTallem nehybně stojíme v postraní chodbě. Jsme v bezpečí. Nebo si to aspoň myslíme, dokud na nás nespadne několik kamínků.
"Zavalí nás to tu!"zvolá poplašně McTall a opět mě popadne za ruku.
Utíkáme zrovna tak rychle, abychom si zachránili život. Bohužel utíkáme "špatným" směrem. Přímo do neznámé chodby.

...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama