Železná lady

9. června 2010 v 16:10 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
Když se nad tím zamyslím, žádná z nás tří není babičce Annii nějak zvlášť podobná. Ani vzhledem, natož povahou. Babi Ann je rázná, úderná, ale i trochu hádavá a panovačná, snad to můžu říct. A po tom, co umřel děda Andy, je přímější než kdy dřív. Ale je to naše milovaná babička:).
Když byla mladší, dělala leteckou akrobacii. WOW, co? Jo, moje skoro sedmdesátiletá babi byla před méně než 50-ti lety odvážná pilotka. Tak se seznámila i s dědou - dělal fotografie k reportáži o akrobatickém létání do místních novin. Byla to láska na první pohled nekrytý fotografickou clonou. Ach - jak romantické. Nádech - výdech. Tak a můžu pokračovat.

Děda Andy ji naháněl víc než 2 roky, ale pak… Pak se narodila teta Sophia - takže svatba už byla více méně povinná:). A svatba byla naštěstí i obou straně chtěná. Babička nechala létání v oblacích a odstěhovala se s dědou do domku v západní Kalifornii. A o čtyři roky později se narodila teta Luisa. A o další 7 let později se narodila naše máma.
Babi Ann si zamilovala víno, ale bohužel znala jen to kalifornské. Ale když teta Sophia odjela studovat operní zpěv, teta Luisa odjela, hledat lásku do Paříže a naši mámu odvál poslední závan hippie, už jí a dědečkovi nic nebránilo v tom přestěhovat se na slunné pláně Provence.
Musím uznat, že babi měla a furt má zajímavý život. I když je děda už 8 let po smrti, vůbec se nestraní společnosti. A proč taky? Její strana rodiny je tak všeobecně společenská.
Nad tím vším jsem měla čas přemýšlet během cesty po úzké polní cestě vedoucí k Davisově vinici. Místní víno sice není nějak zvlášť ceněné, drahé a možná ani tak dobré, ale alespoň po něm nebolí hlava.
Během cesty jsme se taky dozvěděly, že náš řidič Paul dělá ještě s dalšími studenty z okolí brigádu u naší babi (teda on ještě neví, že je to naše babi - nějak jsme se k tomu nedostaly). Sbírají víno a pak ho vozí do moštárny a pak z moštárny do lahvárny a z lahvárny tam, kam si řeknou nebo tak nějak.
Paul studuje biologii a chemii, takže se docela vyžívá v takových věcech, jako je kvašení - nechápu:). Co je zajímavého na kvašení?
Cestou jsem zaslechla i pár "drbů" o babi Annii. Prý jí říkají "Iron Annie" - vládne tvrdě, ale férově:). Jo, to sedí. Ale všeobecně ji tam všichni mají rádi.
Tak to bylo stran konverzace uvnitř auta. Tady na korbě je šílené horka, takže kdybychom začaly mluvit, vyschneme zevnitř.
Konečně drkotavě přijíždíme k vinici. Uch, ještě, že tak - za posledních 10 minut jsem si 6x pomyslela, že se tohle auto musí na místě rozpadnout.
Babi Annie vyběhne z domu jen, co nás uvidí přijíždět. Michèle a Nessa se s ní okamžitě začnou vítat, ale já musím ještě odstranit z korby ségřin kufr, abych vůbec mohla vylézt.
Paul vypadá trochu zmateně, ale rychle mu dochází "s kým měl tu čest". Vypadá to, že je cítí trochu trapně, ale nemá k tomu nejmenší důvod. O "Iron Annie" se žádná z nás nehodlá zmiňovat. Jistě budeme mít s babi lepší témata k hovoru.

vinice

...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama