Bolest hlavy není jen z kalby

14. dubna 2010 v 18:40 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
Po večeři na Eiffelovce jsme se rozhodli ještě se projít po městě. Alespoň nám hezky vytráví a já jsem ráda, protože můžu udělat další fotky.
Dneska večer musím napsat Jenny. Ráno se s Oliverem vrátili z prázdnin na Jamaica Bay. A tak musím zjistit, jaké to bylo:)…
Ona a Oliver jsou spolu už víc jak rok. "Óčko" chodí taky do naší třídy stejně jako většina naší party - Já, Jenny, Oliver a jeho nej kámoš Martin. Jen Oliverova střelená (ale jinak v pohodě) ségra Amanda chodí o rok níž a "můj" Jimmy zase o rok výš.

Myslím, že se k sobě ti dva fakt hodí. I když osobně zrovna nepodporuju milostné avantýry mezi spolužáky. Vidíte se skoro každý den, můžete si zevšednět nebo hůř - můžete se rozejít a potom před sebou nemůžete utéct. Brr - Zamrazí mě, jen si na to vzpomenu. Do takové situace bych se fakt nerada dostala.
Ale jsou mladí, neklidní a zamilovaní - takže proč jim to nepřát:)? Vždyť i jejich jména k sobě sedí: Jenny + Oliver = J + O = JO! - to mluví za vše ne? Řekla bych, že JO:).
Páni, to jsem tak dlouho přemýšlela nebo se v Evropě tak rychle stmívá. Šak už je téměř úplná tma. Mobil mi momentálně odbíjí jednadvacátou hodinu. Už je docela chladno, ale stejně se ještě na chvilku usadíme na lavičku v parku.
Tetinky si odběhli "ještě něco zařídit" (do obchodu s přírodní kosmetikou:)) a tak mně a Nessu dostala na povel Michèle. Ale ta vypadá nějaká přešlá.
"Co je ségra?"zeptám se.
Michèle zvedne hlavu: "Nic jen… Jen mě nějak bolí hlava, nebo co."
"Migrénka?"
"To ani ne, spíš mi v ní tak divně třeští… Jako nějaké… Ale to je jedno."řekne.
"Jako nějaké…"snažím se jí přimět, aby dokončila větu.
Ségra vyvrátí oči v sloup: "Asi to bude znít bláznivě…"
"Neboj, na tohle jsem si už u tebe zvykla:)."skočím jí do řeči, možná chci trochu odlehčit situaci.
"Chceš to slyšet nebo ne?"oboří se na mě.
"Jasně, že chci."
Michèle těžce polkne: "Myslím, že je to jako nějaké varování."
"Varování. Aha,"snažím se zadržet smích. Na tyhle čáry - máry fakt nevěřím, "a má nás varovat před ohnivým deštěm nebo nájezdy kobylek?"
"No jasně, jen si dělej srandu, ale víš, kdy mě naposledy takhle bolela hlava?"
Mlčky se na ni otočím očekávajíc odpověď.
"Ten večer, co zavraždili Greifa…"poví tajemně, ale vážně.
"Hele, ségra, až se budu chtít dívat na tajemné vize ze světa mrtvých, pustím si Věřte - Nevěřte. Pojď hledat Nessu, asi šla někam chytat motýli. Už je docela zima a tebe bolí hlava - to je znamení, měli bysme jít domů. Nemusíme tu přece čekat na tety jak na smilování, napíšeme jim SMSku. Domů snad dojdeme i sami, ne?"ukončím debatu.
Michèle se zvedne z lavičky a vydáme se hledat Ness. Naštěstí ji najdeme o ulici dál u velké, krásně nasvícené výlohy s hadramy. Ach ty ženy:).
Konečně se můžeme odebrat do našeho domova. Abychom si zkrátily cestu, střihneme to uličkou za Sacré-Cœur a potom po schodech katedrály. Tak zní plán.
Klid a ticho v ulici naruší Nessin hlásek: "Christin, co si dát závod:)?"navrhne s potutelným úsměvem.
"No jasně,"odpovím a připravím se ke startu, "první před Sacré-Cœur vítězí. Start!"povím, pak společně vyrazíme.
Uběhnu pár metrů a pak elegantně zpomalím:). Nessa si přece nemůže myslet, že za ní poběží. Přece ví, jak běh nesnáším.
A tak odejdu dóm spolu s Michèle hezky pomalým tempem. Ale hned od rohu volám na Nessu: "Tak jo, vyhrálas!".
Nessa ale jako opařená stojí zády k nám před vchodem kostela.
"Co jí je?"otočí se na mě ségra.
Může jen pokrčit rameny a vyrazit za ní.
"Hej, co je ti?"otočím ji čelem k sobě.
Nessa sklopí pohled na kaluž krve na zemi.
"Bože…"vyrazí ze sebe Michèle, jen co dorazí k nám.
Bože, to si z nás snad děláš srandu? Protože jestli jo, máš asi rád pěkně černej humor…

bolest hlavy
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama