Zpátky „doma“

16. září 2009 v 14:25 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
No co? Jdu čekat ven. Sakra, co je to za hrozný rámus. To tu někdo tůruje motorku nebo co? "Hej slečno,"slyším za sebou. Otočím se a z té obstarožní motorky na mě kouká nějaký kluk (zrzek, pihatý, asi trochu klučina - ne muž, ale jinak vypadal obstojně): "ty musíš být Christin, že?"
"No nevím, jestli musím, ale jo. Jsem Christin:). A ty jsi…"
"Já jsem Max Newton. Těší mě."
"Jasně Michèlin kluk."
"Jo…To asi jsem. Takže mladá dámo, měli bychom vyjet."usměje se.
Mladá dámo? Takhle mi říká máma, když něco provedu. Ale od Maxe to znělo docela roztomile. Už asi vím, co na něm ségra vidí.
Nasednu na jeho motorku a tašky hodím do sajdkáry. Max mi podá helmu. Ale ne normální na motorku s takovým tím zdvihacím plexisklem.
Dostala jsem nějakou šílenou věc, která vypadá jako něco mezi vojenskou helmu z 1. světový a dětskou cyklopřilbou obalenou v ušmudlané kožence. Vypadám v tom jako debil. Ach jo.
Max se snaží ten "úžasný" stroj pořádně nakopnout. Konečně se mu to podařilo, takže vyrážíme.
"Umíš na tom vůbec jezdit?"zeptám se podezíravě.
"Doufám…"odpoví.
"Díky, to mě fakt uklidnilo.".
Max se jen usměje a zeptá se: "Takže, kam to bude, madam?"
"Na Rue Cortot, Jeane:)."
"Tak se pořádně drž. Bude to trochu drncat.".
Trochu drncat, jo? TROCHU drncat? Moje zadnice může říct jediné: "Au, au!!!".
Naštěstí jsme za pár minut v Montmartre.
A teta Luisa stojí před brankou v srdíčkované zástěře, už nás vyhlíží.
Vypadá trochu jako ty škrobené dámy co celý den pečou sušenky. Jako v tom filmu Stepfordské paničky.
"Á, zlatíčko moje. Jsem tak ráda, že tě vidím. Michèle před chvílí volala, že jsi přistála a už jsi tady."raduje se:"Proboha, museli jste jet jako BLÁZNI. Maxi měl bys být opatrnější. Vždyť jste se mohli zabít."osočí se na Maxe.
"Ale to teď není důležité. Musíš být hrozně ospalá. A hladová. Pojď rychle do domu. Udělám ti nudlovou polévku. Máš ji pořád ráda, že jo?"zeptá se.
"Jasně."odpovím jen, protože než stačím říct něco dalšího, skočí mi teta zase do řeči: "Tak pojď rychle dovnitř. Nessa už se tě nemohla dočkat. Včera přijela teta Sophia. Všichni čekají jen na tebe. Tak na co čekáš?"

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama