Tak, co je tady nového?

30. září 2009 v 14:15 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
Všichni zasedneme okolo velkého oválného stolu. Je na něm nový ubrus s květy.
"Už je to nese."řekne Luisa při cestě z kuchyně: "Dnes podáváme speciální menu: Teplá nudlová polévka s kuřecím masem, servírována s bagetou k zakusování, samozřejmě. Jako hlavní chod máme pravé nefalšované Ratatouille a jako desert - Crème brûlée!"rozplývá se. "Hm…Mňam."promluví Nessa.
"No pane jo. To jsi nemusela, Luiso."povím.
Ta se ale nedá odbýt: "Ale no tak. Jsi host, jsi. Jsi zahraniční host, jsi. Takže musíš okusit všechny složky francouzské kultury. Dnes jídlo, zítra půjdeme do Louvru, na Eiffelovku, do Notre-Dame, k Vítěznému oblouku…"
"Cože? Páni, to je ale program. Já jsem doufala, že se budu moc taky vyspat. To víš časový posun a tak…"ale jako bych mluvila do větru.
"Musím tě taky ukázat v práci a ve škole. Slíbila jsem to."řekne ségra. Michèle chodí i přes prázky do školy na zkoušky baletu. Ale práci furt mění, takže se radši zeptám: "A kde teď vlastně pracuješ?".
"Na léto jsem sehnala super brigádu. Pracuju jako servírka v Moulin Rouge. Plat je super, ale jsem tam nová, takže jsem dneska nemohla pro tebe."
"Aha."chápu.
"Moulin Rouge? To je ten bordel, ne?"řekne nevrle Voisin.
"No, to není zrovna bordel. Spíš kabaret."vysvětlí Michèle.
"Ale i tak to není moc bezpečné místo pro mladou dívku, nemyslíš, Luiso?"podívá se na tetu Sophia.
Ta ale obratem odpoví: "Ale no tak Sophie, Michèle je už dost velká a zvládá to dobře. Vždyť dělá servírku, nekroutí se někde u tyče. A mimo to šéf Moulin Rouge je můj dobrý známý. Pan Greif je velice milá osoba a seriózní obchodník."nadchne se Luisa.
"Máte na mysli Huga Greifa."zarazí se Voisin.
"Ano. Znáte ho?"zeptá se teta.
"Už jsem o něm slyšel."řekne a kostnatou rukou drtí vidličku.
Co si asi udělali, že o něm mluví s takovým odporem?
Vtom se do hovoru vloží Michèle: "Milý, to on je. Hlavně k atraktivním podřízeným, jak jsem slyšela…".
"Co tím chceš říct."nechápe Luisa.
"Ó drby!!! Úžasné. Povídej."vybídne ji Sophia.
"No, říká si to celý Montmartre. Prý má poměr… s jednou naší tanečnicí. Asi s Carin. U ní bych se tomu ani nedivila."
"Proč? Špatná pověst?"zeptám se.
"Tak nějak. Víš, ona se ráda nechá vydržovat. A na počtu nápadníků jí moc nezáleží.". Voisinovi už asi ruply nervy. Rychle vstane od stolu a beze slova pádí ke dveřím. Fakt by mě zajímalo, co proti němu má.
"Řekla jsem snad něco špatně?"Michèle to nechápe. Já taky ne:).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama