Garde

12. srpna 2009 v 15:45 | Turmë |  Ve stínu Sacré-Cœur
"Tak čauky, lidičky."volají na nás Amanda a Martin, nastupující do metra.
"My už taky půjdem."řekne Jenny a přivine se k Oliverovi. Ti dva jsou spolu už víc rok. Někdo má hold štěstí.
A na mě čeká téměř hodinová cesta tmavými uličkami. No bezva.
"Hej, kam se ženeš, krásko?"slyším za sebou. To je Jimmy na svém skatu.
"Nechceš doprovodit?"
"Ale copak? Snad si nemyslíš, že se bojím:)?"
"To ne, ale já bych si mohl někde nadělat do kalhot:). A to je pak lepší, když jsou na to dva, nemyslíš?"začne vtipkovat a opře se o zeď (asi se mě snaží zdržet:)).
"Aha, tak to jo:)."odpovím a obejdu ho.
Jimmy si dá skateboard pod paži a popoběhne ke mně.
"Jak ses dneska měla?"
"Ušlo to. A ty?"
"No, teď je mi fakt super:)."ach jo, zase si ze mě dělá srandu.
A v tomhle duchu se nesla celá naše konverzace. Nebudu lhát, často jsem se vznášela na růžovém obláčku.
Ale no tak, jsme jen kámoši, jsem jen kámoši. Nebudu přece kazit naše přátelství jen tím, že se mi líbí.
Tak, a už jsme před naším panelákem.
"Díky za společnost."řeknu s úsměvem a podám mu ruku na rozloučení.
Ale on mi ji místo potřesení lehce políbí (znáte to: jako v těch starých filmech z roku raz, dva). No páni. Ale no tak, Země volá Christin, vrať se zpět děvče.
"Ne, to já děkuju."odpoví jen a už zase sviští pryč.
Vím, že je to trapný a zoufalý zároveň, ale na ten jeho zadek bych se mohla koukat furt.
No jo, škoda jen, že to nemyslí vážně (je to prostě vtipálek).
Ale jak se říká: "Co se škádlívá, to se rádo mívá.". Tak uvidíme.
Jelikož jsem trochu přetáhla večerku (=asi o 2 hodiny), čekám, že doma to bude hustý. Ale světe div se, naši ještě pořád sedí nad tou vázou:).
"Ahoj rodino."zakřičím do obýváku.
"Ahoj zlatíčko, nejdeš trochu pozdě?"zeptá se máma, aniž by odvrátila pohled od té starožitnosti.
"Ani ne."řeknu jen a v klidu odcházím do svého brlohu.
"Dobře, tak se hezky vyspi, broučku."zavolá na mě ještě táta.
Páni, já své rodiče fakt žeru.
Jsem pořád odvařená z té cesty domů. Takže můžu udělat jediné. Zvednu polštář, který leží na posteli, přitisknu ho k obličeji a…ÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁÁ.
Dobrý, už jsem v pohodě. Mrknu na hodiny nad postelí, půlnoc. Tak a spát.
Zítra je pondělí = škola. Sakra…

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama